Danny Way
Cesta Danny Waye začala 15. dubna 1974, kdy se narodil v Portlandu, ve státě Oregon (USA). Na skateu stojí už od svých šesti let. Postavil ho na něj jeho starší bratr Damon, se kterým začal ve jezdit v tehdy proslulém parku Del Mar. Tady jezdil, krom Damona i s borci jakými byli např. Kevin Staab, Billy Ruff a samozřejmě Tony Hawk. Tomu bylo tenkrát dvanáct a byl jakýmsi Del Marským lokálem. Danny tady jezdil, okukoval vše co se dělo kolem a ve svých devíti letech už dává pravidelně Caballerial. Christian Hosoi ho popisuje jako malého chlapce s věčným úsměvem a s velkou touhou se něčemu naučit. Učil se zřejmě zdatně, neb ve svých jedenácti letech se zúčastnil svých prvních závodů a vyhrál je. V těch mladých létech měl trochu zpřeházený žebříček triků a zatímco pro něj nebyl problém udělat twist airy, velkým problémem byl pro něj „obyčejný“ backside air.
Steve Ortega, společně s bratrem
Dannyho Damonem, jednou učil juniora na rampě Wayovic rodiny zvládat
inverty. Danny se ale vůbec netrefil rukama na coping a šel přímo na
tlamu. Když viděl jak se mu ti dva smějí tak jen prohodil: „Vůbec nemám
obavy o tom, že jednou inverty nebudu potřebovat. Tak budu dobrej“. To
mu bylo jedenáct a měl pravdu. Víme co v poslední době dělá a těch
invertů moc nevidíme.
Tenkrát dávali Dannyho za vzor i Tony
Hawkovi. Tony sám Dannyho obdivoval pro to co dělal a jak to dělal.
Snad se od něj i učil. Tonymu v hlavě utkvěly dvě vzpomínky, jak ve
čtrnácti Danny vracel 720° a v Risk Itu se pokoušel dokonce o 900°.
Deset let před úspěšným pokusem Tony Hawka.
Mladý, nadějný borec neušel pátravému pohledu sponzorů a Danny má
brzy po svém vítězství i první mecenáše. Stávají se jimi Vision a
Christian Hosoi. Jeho sláva brzy proniká i do skateových filmů a Danny
se stává ve čtrnácti hvězdou Bones Brigade. Nedlouho potom začíná svou
kariéru coby profík a jezdí za H-Street. Jeho parťák z Plan B, Colin
McKay, se o něm poprvé dozvěděl jako o čtrnáctiletém klukovi ze San
Dieaga, co skáče McTwista. Tenhle kluk pak jezdí ve svých
patnácti letech jako ostřílený profík se spoustou peněz, s vlastní
motorkou a s vlastní rampou u baráku. Jezdí s týpky jako je již
zmiňovaný Christian Hosoi nebo například Matt Hensley.
Po radě
Mike Ternaskyho odchází od H-Street a začíná jezdit za novou firmu
Blind, sesterskou firmu World Industries Steva Rocca. Po nějaké době
zakládá spolu s Mike Ternaskym firmu Plan B. V sedmnácti se stěhuje do
Vancouveru a zde se schází s o dva roky mladším Colinem McKayem. Spolu
natočí „The Questionable Video“ během dvou týdnů a kdo to video viděl,
bude si ho pamatovat do konce života. Stejně tomu je i s jejich dalším
videem „Virtual Reality“. Jejich společné dny mimo natáčení vypadaly
následovně. Dvě hodiny street, pak dvě hodiny ve skate parku a dvě
hodiny streetu. Danny s Colinem jsou jedni z posledních skaterů, kteří
jezdí jak rampu tak street. Na jejich rampových trikách je hodně znát
streetový vliv. Zejména si libují ve všem co je na switch a ve
flipových trikách v rampě (Way – Virtual Reality, varial 360 do 5-0 ve
vertce). Patnáctiletý Colin se k Dannymu stěhuje a popisuje svůj další
život jako pravý opak toho, co zažil s rodiči v jejich domě.
Štastné období končí tragickou událostí, kdy se Mike Ternasky
zabije při automobilové nehodě. Plan B pomalu ale jistě ukončuje svou
činnost (Plan B opět na scéně) a
Danny se v roce 1993 se stává prvním jezdcem začínající firmy DC Shoes.
Rok poté je vydána první série Dannyho bot. S DC týmem pak prožívá svá
nejlepší léta a tým je s ním i v jeho chvílích nejtěžších. Koneckonců
jedním z leadrů firmy DC Shoes je Dannyho starší bratr Damon Way.
V
osmnácti si Danny na surfu zlomil krk a strávil měsíce operacemi a
rehabilitací. Anestetika prý nebyla pro něj a on si s doktory v průběhu
jejich práce povídal. Nechápu přesně co se mu stalo a proto netuším co
všechno musel zažít. Po znovuvzkříšení se opět dostává do formy a o rok
poté vítězí v Tampa Pro Vert Contestu. Dva roky poté přichází Danny
s prvním nápadem, se skokem z helikoptéry do rampy. Nikdo mu nevěřil a
mysleli si že jde o vtip. Ale rampa je postavena 16. srpna roku 1997
v Brown Field, nedaleko San Diega. Tady skáče z helikoptéry Bomb Drop
do mega rampy. Rampa je přizpůsobena velkým poletům a má nástavbu ze
které Danny sjíždí dodnes. Tady také překonává výškový rekord Trevora
Bextera (necelé dva metry) a skáče pětimetrový method. Normálně se u
airů měří vzdálenost mezi tailem a copingem. Tenkrát Danny rozhodl, že
se bude měřit vzdálenost mezi tělem a copingem. Tím se dobrovolně obral
o nějakých třicet čísel. Do třetice přidává ještě čtyřmetrový bs
kickflip indy.
V roce 1999 jezdí za Alien Workshop poté co se mu
v Plan B definitivně zabouchli dveře. V tu samou dobu je pozván od MTV
na jejich Sport and Musical Festival. Tady si při opakování slavného
Bomb Dropu poraní rameno. I s poškozeným ramenem Bomb Drop opakuje a
vyhrává i soutěž o nejvyšší air. Ale dostihují ho zdravotní problémy.
Samotné rameno musí projít v letech 1999 – 2002 dvěma operacemi a jeho
koleno pěti. Zřejmě se v nemocnicích hodně nudil a přemýšlel. Vymyslel
si další megarampu, kterou testuje ihned po uzdravení. Danny z ní skáče
skoro dvacet metrů do dálky a v radiusu za rampou vrací v jiné jízdě
pět a půl metru vysoký air. Jeho velký návrat je v roce 2003 korunován
cenou pro nejlepšího Vert Ridera časopisu Transworld Skateboarding.
Dvanáctého června roku 2003 byla v PointXcampu v Temecule
postavena druhá verze mega rampy. Byl to už jen nájezd, rampa, dlouho
nic a dopad ústící do mega radiusu. Tady Danny překonává hned dva
rekordy v jedné jízdě. Do dálky skáče skoro dvacet tři metrů dlouhý bs
method 360° a v radiusu vrací sedm metrů vysoký method. Jeho část videa
DC byla v roce 2003 oceněna jako Best Video Part a je podruhé zvolen
nejlepším vert skaterem roku v soutěži časopisu Transwolrd
Skateboarding.
Aby toho nebylo dost, tak si Danny přidává do rampy
i rail přidělaný k obrovské bedně. Kromě mega nosebluntslidu si Danny
dává i overcrook, tailslide to fakie a dokonce i bs 270°do lipslidu a
heelflip do lipslidu. Tento sestřih najdete v reklamách na SK8 is GR8
vol.6. Určitě se na to podívejte, protože nic ostřejšího jste v životě
neviděli. Ani Zero.
V roce 2004 vyhrává zlato v soutěži Big Air
Contest na X Games v L.A. Danny zde také posunuje rekord ve skoku do
dálky na dvacet čtyři metrů.
Nikdo v současné době netuší co bude dál. Ale ať to bude cokoli, nic malého to rozhodně nebude. Přátelé Danny Waye už jsou poučeni o tom, že musí brát Dannyho nápady vážně a rozhodně se jim nesmějí smát. Rob Dyrdek popisuje tuto situaci slovy: „Kdyby za mnou Danny přišel s nápadem, že přeskočí Velký Kaňon v Coloradu, tak bych mu na to řekl jen – Oukej a kdy na to jdeme?“.